teach, verb [I or T] /tiːtʃ/ to give someone knowledge or to train someone; to instruct: She taught English to foreign students.

teacher, noun [C] /ˈtiː.tʃə^r/ someone whose job is to teach in a school or college.

učit, ned. 
1. vést k získání dovednosti, návyku: učit dítě mluvit; učit hrát na klavír; učit psa různým kouskům
2. výchovou pěstovat něj. vlastnost, schopnost: učit dítě pořádku, lidi přemýšlet; učit smyslu pro odpovědnost; přen. zkušenost učí, že …
3. výkladem, cvičením ap. soustavně vzdělávat, vyučovat: učit (žáky) násobilce, násobilku; učit číst novou metodou
4. konat takovou činnost jako povolání: učit na střední škole; učit dějepis(u)
5. kniž. šířit něj. zásady, myšlenky (a tím získávat stoupence): Hus učil, že …;

uči-tel, -e m 
1. kdo učí, vyučuje: učitel základní školy; učitel češtiny; vysokoškolský, třídní, odborný učitel
2. kdo učí, výchovně působí: otec mu byl učitelem; Komenský, učitel národů;
příbuzná slova: učitelka

uči-tel-ka, -y ž; 

teach-elka, noun [C], -y ž, /ˈtiː.tʃ.elka/ a first year English teacher at Czech elementary school writing a blog about the experience, začínající učitelka anglického jazyka na české základní škole, která o své zkušenosti píše blog.

› Internetová jazyková příručka [online]. Centrum zpracování přirozeného jazyka FI MU, 2019 [cit. 2019-05-02].
› Cambridge Dictionary [online]. Cambridge University Press, 2019 [cit. 2019-05-02].