tisíc a jeden

  • Zář 10, 2018

Cítíte někdy v sobě kousíčky toho zapomenutého malého dítěte? Je tam. Všichni ho tam máme. Já se snažím to malé dítě v sobě udržet při životě co nejvíce to jde.

Podporuju to dítě různými způsoby, ale nejjednodušší je zkrátka pohled na svět dětskýma očima.

Letošní rok jsem tomu malému dítěti splnila jeho největší sen.

Moje nejšťastnější chvíle dětství se odehrály u koní a dvacet šest let to byly možná tisíce psů, které jsem si vysnila, které jsem chtěla vlastnit, které jsem namalovala, které jsem na dálku obdivovala, a které jsem chodila venčit, ale nikdy si je nedovedla k sobě domů…

Potřebuju mít u sebe kus přírody. Kousek jednoduchého světa, který nechápe ten náš lidský… A když budu zase až moc přemýšlet a vidět svět kolem sebe komplikovaně — podívám se na toho psa a možná si uvědomím nějaké věci o životě, které mi stále unikají…

To malé dítě ve mně je hrozně šťastný.

3

YOU MIGHT ALSO LIKE

LEAVE A COMMENT