teď jsme zatím ještě tady

Na začátku to trošku zkrátím: Já a Kuba jsme odjeli na malé dobrodružství do Beskyd, kde se staly tyto dvě dost důležité věci:

– foťák jsem za tři dny výletu vytáhla z batohu pouze čtyřikrát,
– proběhl zásadní telefonát a nám se tak v našem společném životě podruhé objevilo slovo ‘laos’.

Poprvé se toto téma dostalo do našich každodenních záležitostí někdy před rokem. Tenkrát to ale byla jenom taková malá přeháňka velkých snů a tichých nevyřčených přání. Já, ohromená představami o životě mezi buddhisty, psala svoje momentální emoce do zápisníku, sbírala inspiraci a hledala informace. Laos mi nakonec posloužil pouze jako inspirace a téma v předmětu tvůrčího psaní ve škole. Protože potom Laos zase studenou sprchou zmizel pryč.

Muang Lao I

The image of the Buddhist temple
and the sculptures made of stones,
many little boys wearing their robes
on a day of the full moon.

But the only image I see – my hand in your hand –
or your hand in mine? I don’t know.

The monks’ retreat in sacred places
and the colourful parades,
the Mekong River and rainy seasons,
rice fields and lowland people.

But the only image I see – your hand in my hand –
o
r my hand in yours? I don’t know.

The image that suddenly became a part of us
that made us eager for an adventure.
But then someone came and stole it from us
and our dream has faded in my tears.

I can’t see the Buddhist temple
I can’t feel Mekong’s stream
I can’t greet Lao people
I can’t hear the monks’ prayer.

But my love and your love
I am sure about.
We haven’t lost this
so far.

 

Laos jsme tenkrát vypustili z hlavy,
to jsme ale ještě vůbec netušili,
že se k nám ještě jednou vrátí.

Vrátil se k nám tedy v Beskydech, kde jsme byly letos na konci srpna. Během naší poslední etapy, cesty zase zpátky na parkoviště k autu, Kubovi zazvoní mobil a když hovor ukončí, stačí mi jen jeho pohled a je mi jasné, že je to opět nějaká cesta. A tak jsme od našeho výletu do Beskyd slovo laos použili snad ve všech různých pádech: o lasou, bez laosu, v laosu. Až jsme se nakonec rozhodli, že podruhé si už tuhle příležitost nenecháme vzít.

A potom je tu ještě ta první věc. To je ta o tom, jak jsem v Beskydech skoro nefotila. Už dlouhou dobu zažívám něco jako tvůrčí krizi. Na nějakou dobu jsem téměř přestala fotit jen tak pro sebe a dokumentovat. Foťák jsem během výletů a procházek vůbec nevytáhla z batohu a mnohdy zůstal tiše sedět doma na poličce. Kromě focení rodin a dětí jsem vlastně za poslední dva roky nafotila jen velmi málo fotek.

Moje výbava pro portréty mi najednou přestala stačit na to, co chci kolem sebe fotit. Můj foťák přestal vidět to, co ve skutečnosti vidí moje oči. Můj svět jako by se zúžil na ohnisko padesáti milimetrů. Jako kdybyste měli na očích klapky a nebylo vám dovoleno vidět ten svět v širším kontextu. Já jsem ale najednou zatoužila po trochu jiném projevu, zatoužila jsem vnímat svůj svět komplexněji, ne pouze v omezených detailech. Tenhle výlet byl pro mě jasnou známkou toho, že musím něco změnit, abych byla více kreativní každý obyčejný den. Více dokumentovat vše, co zažívám a vidím, je můj vlastní osobní projekt, který s naší budoucí cestou nabral naprosto nových rozměrů.

Přemýšlím o smyslu fotografie,
o tom, co pro nás znamená fotka,
a co nás vlastně vede k tomu něco vyfotit…

A tak máme před sebou něco, co bychom nikdy nečekali. Laos. Nemáme žádná očekávání, žije v nás jenom radost a vzrušení. Když se mě zeptáte, co tam budu dělat, nedokážu odpovědět jednou větou, ani jedním odstavcem, protože je zatím hodně těžké vyznat se ve svých pocitech a zformulovat je do slov. Tato cesta přišla právě ve chvíli, kdy chci znovu najít nějaký svůj směr, a kdy je mojí největší touhou vrátit se zpátky k jednoduchým věcem, k tomu být více tvořivá a dělat věci, které mě baví ze všeho nejvíc.

Netuším, co bude. Netuším, co nás dva čeká tam někde u Mekongu.
Teď jsme zatím ještě tady, loučíme se s rodinou a přáteli, stěhujeme se z bytu a balíme.
Jo, a já mám nový foťák a jsem prostě šťastná jako blecha.

SaveSave

SaveSaveSaveSave

SaveSave

SaveSave

5

LEAVE A COMMENT