prádlo

  • Čvc 16, 2019

Jo, já to vidím, koš na prádlo, modrý plastový koš na prádlo, na to mokré i na to suché, plný koš prádla, každý kus zmačkaný svým vlastním velmi osobitým způsobem, leží tady na sobě, hoví si ve své zmačkanosti, jo, já vím, ještě to není hotový, zatím to je nedokonalá dokonalost, jakože tomu ještě něco chybí, ještě něco se s tím musí udělat, stejně je to krása, jak to tady vytváří kopec nedokonalého vlnění, víš, já to vlastně třeba ani žehlit nebudu, už je to tady týden, vidíš, podívej se pořádně, jak příkladně to tady vyčuhuje do stínů každodennosti, ráno slunce vyjde a večer zajde, mezitím stihnu udělat hodně věcí, udělám snídani, udělám papíry, udělám něco do školy, udělám nádobí, udělám práci, udělám podlahu, hele, víš co, pojď dovnitř, pojďme do té hroudy nevyžehlených svršků udělat mě, vecpu se tam, lehnu si tam úplně na dno a budu se v tom válet, potom už to nebudu muset žehlit, budu to muset znovu celé vyprat, jakože život a žití a prožití bylo pro mě zase víc než žehlení kopců nedokonalých látek sešitých levnou nití.

 

 

 

1

YOU MIGHT ALSO LIKE