nohy dlouhý jako tejden a nevyzpytatelné rakety

  • Lis 6, 2018

První políčko na filmu
a my se vypalujeme do paměti.

Naše nohy dlouhý jako Mekong, ale v tu chvíli ještě netušíme
že jsou ty nohy dlouhý zrovna tak jako Mekong
a spíše si říkáme, že jsou dlouhý třeba jako tejden.

Brodíme se sněhem a je zima
jezevčík běhá nám pod nohama.

Netušíme, že jednou budeme o sněhu snít
a že pod nohama bude nám běhat vipet.

 

Přesně včera před rokem směju se a jsem šťastná z dárku.

Této akci na rozloučenou říkáme „Lao Párty“
a potom řekneme: „tak ahoj a mějte se tady hezky.“

Tu moskytiéru o týden později věšíme na strop.

Jsme v Laosu a já si píšu:

Chybí mi Slunce, které mě hřeje
a stín, který chladí a přináší úlevu.

Ze všech laoských psů si oblíbíme Malinu
a rozhodneme se pro Cuketu.

V Laosu taky společně kupujeme lístky ke Slunci
a odlétáme nakonec až na druhý pokus:

„Podle aktuálních informací byl odklad způsoben senzorem, který hlídá tlak helia. Rakety jsou prostě nevyzpytatelné a mimořádně komplexní stroje tvořené mnoha systémy.“ 

Ke Slunci odlétáme až ve chvíli, kdy já už jsem doma a ty jsi stále v Laosu.

A vlastně od těch zimních fotek až do dnešní chvíle
událo se daleko více věcí.

Mezi námi je právě teď půl světa
a já už dnes vím, že dlouhý může být tejden
ale že delší je doba sedmi měsíců
nebo pěti měsíců
že dlouhá je cesta z Čech do Laosu
anebo že dlouhý jsou nohy naší Cukety.

Ale v tu chvíli, kdy stojíme po kotníky ve sněhu
a neznáme budoucnost
jsou naše nohy stále dlouhý jako tejden.

Člověk zkrátka nikdy neví, co mu zítřek přinese
a jak se pro něj realita změní
kdykoli přijme nová rozhodnutí.

Všechno, úplně všechno
se ale nakonec nějak spojí
dohromady.

Nevyzpytatelně.

Nevyzpytatelný
je život sám.

A taky ty rakety.

Rakety jsou prostě nevyzpytatelné.

3

YOU MIGHT ALSO LIKE