nejkrásnější divnosti

a sigh –
a moment of real you
very peculiar
the perfect you
the wild you, always
– my sweet girl.

.

Já osobně ty nejhezčí momenty a moje oblíbené fotky nacházím přesně uprostřed: cvak–cvak–cvak.

Vyfotím několik rychlých snímků, mezi nimi i ty s úsměvem a očním kontaktem, abych poté zjistila, že v tom jednom jediném záběru – zhruba uprostřed té jedné jediné sekundy, a mezi chvílemi, při kterých vnímáme to, že nás někdo fotí nebo pozoruje – je stejně zachyceno více života a opravdovosti, než se na první pohled zdá.

Jsme přesně takoví, jací jsme, když se nikdo nedívá.

Jsme více my v těch momentech mrknutí, výdechu, pokrčených obočí a opravdového smíchu, i když si myslíme, že nám to nesluší. Jsme to my. A já myslím, že nám to naopak sluší hodně. Jsou to vteřiny skutečných pohybů a různých tvarů našeho obličeje, které si v sobě pěstujeme už od dětství.

Na fotkách je malá V, která mě jednoho dne nabila neuvěřitelnou energií a dnes mě inspirovala k takovému zamyšlení. Děti mně tohle pokaždé připomenou, což se dá předpokládat. Jenom s dospělákama mám problém, včetně sebe: ne, tuhle fotku ne, tady mám obě oči přivřený, úsměv mám úplně nakřivo, a ještě ta vráska mezi očima, a to zlomené zápěstí, to je fakt hodně divný.

Takové fotky nakonec skoro určitě smažeme. Pokaždé.

Já říkám, že je to velká škoda. Někdy nás právě takové momenty učí nebrat se zase tak vážně.
A to je hodně zdravá u důležitá věc (dnes v době instagramu a facebooku je to důležitější, než kdy dřív!).

Jako fotografka mám v sobě tuhle potřebu (a možná i zodpovědnost) vám právě tohle sdělit:

tyhle malé momenty a naše malé divnosti jsou zatraceně krásná věc!

Být sama sebou, ve své nejkrásnější divnosti a zranitelnosti, a neřešit, jestli se zrovna někdo dívá nebo ne.

 

SaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSaveSaveSave

SaveSave

SaveSave

2

YOU MIGHT ALSO LIKE

LEAVE A COMMENT