můj deník jako sbírka zmateného chaosu

  • Kvě 1, 2018

Dosud jsem se o svých denících zmínila jenom okrajově, když jsem se odhodlala napsat o svém psaní (o kterém nemluvím).

Ale co si to tam vlastně píšu? A proč?

Občas vidím na sociálních sítích deníky zobrazené jako něco spíše romantického – poetického, něco, díky čemu najdu samu sebe. (Poslední dobou pochybuji i nad tím, zda vůbec najdu samu sebe tak, jak jsem si to kdysi představovala.) Nad čím pochybuji určitě jsou právě deníky takové, jak jsou často zobrazované. Můj deník je možná sem tam poetický, když zrovna nemám příležitost psát něco delšího na počítač, ale můj deník je především sbírka zmateného chaosu myšlenek.

Já bez deníku/zápisníku jednoduše nedokážu fungovat.

Moje hlava by pravděpodobně explodovala, kdybych ten chaos nechávala udusaný pouze ve svých myšlenkách.

V mém případě tento ‘chaos myšlenek’ znamená: zbytečné přemýšlení, overthinking, neustálé pochybnosti o všem, a hlavně o sobě, příval nápadů, různé otázky, zahlcení vším, co chci, co nechci, co bych měla, co bych neměla, z čeho mám strach, co nechápu, další příval nápadů, …

Jak si v takovém chaosu zachovat klid.

Psát. Vypsat se.

Vrhnout všechen ten chaos na papír a ven z mé hlavy.

Píšu hodně upřímně. Občas to bolí.

Často pak vidím před sebou pravdu, kterou jsem se celou dobu snažila skrýt.

Cílem je ty věci v hlavě pojmenovat, a to co nejpřesněji.

Kdybyste tak zalistovali mým deníkem, najdete zde stránky s nadpisy jako třeba:

– moje pochybnosti: …
– já teď – …
– mám strach: …
– právě přemýšlím…
– myšlenky včera před spaním: …
– co mě štve – …
– !!! – …
– právě teď v mojí hlavě: …

Občas napíšu jenom věty. Často se pak rozepíšu na několik stránek.

Můj deník je tedy všechno možné, jenom ne sbírka pozitivních myšlenek.

Je to paradox: k tomu, abych vše kolem sebe brala pozitivně, potřebuji všechny tyhle negativní pocity napsané na papíře. Potřebuji jasně vidět, co přesně ten můj chaos znamená. Jakmile ty věci dokážu napsat a vidím je jasně formulované – teprve v tu chvíli přichází moje vytoužená psychická pohoda. Ta chvíle je různá: někdy mě to trvá měsíce, než se v sobě vyrovnám s tím, na co jsem přišla.

Jednoho dne jsem si zapsala něco v tomto smyslu: častěji se obracím k deníku právě v těch negativních pocitech, zatímco moje potřeba psát se snižuje, kdykoli mám výrazně dobrou náladu. Pokud zažívám nějaké skvělé dny, na deník zapomínám, přehlížím ho někde na dně batohu. Proto často nechápu některé rady jak si psát deník: zapište si tři věci, za které jste dneska vděční, zapište si, čeho si na sobě vážíte, co máte na sobě rádi, zapište si všechny cíle, které chcete splnit, napište si svoje nejtajnější sny…

Vím s naprostou jistotou, že moje deníky fungují právě naopak.

S těmi pozitivními myšlenkami je totiž možná o něco lehčí žít a prožívat tu všední každodennost, kdežto ty negativní nás často více ovlivňují: psychosomatické potíže, špatná nálada, úzkostné stavy, stres. Popravdě mi vždy více pomohlo právě popsání těch negativních věcí, než si zapsat všechno, co mám na sobě ráda. Všechny ty moje starosti a pochybnosti totiž pokaždé dojdou k tomu pozitivnímu. Pokaždé si nakonec uvědomím, co je důležité a pokaždé si nakonec zapíšu něco, co mi vrátí zpátky moji dobrou náladu. Zde je ale důležité připomenout, že to nelze bez žádné zpětné úvahy, bez schopnosti dokázat svoje pocity nějak pochopit a podívat se na sebe z jiného úhlu pohledu. Jakkoli je důležité mít se rád a být spokojený sám se sebou a zapisovat si všechny ty pozitivní věci, věřím, že pracovat s tím negativním nám nakonec přináší o něco stabilnější rovnováhu.

Můj deník je mi také připomínkou toho, že štěstí nefunguje samostatně: vždy je jeho součástí tenhle můj chaos a melancholie. Prakticky jsem nikdy nebyla bez vnitřních pochybností. Právě to mi dodává sílu všechno skutečně přijímat a zažívat pocity naprostého klidu.

Můj deník je místo pro můj myšlenkový chaos, ale zároveň tím skvěle dokážu zpětně pochopit mnoho věcí a snáze se mi přijímají změny, selhání a vlastní chyby. Vzít zpátky do ruky starý deník a udělat si čas pro reflexi je pro mě hodně důležité – a nakonec je mi to zdrojem nesmírné inspirace. 

Takže takhle si píšu ten svůj deník.

Také si občas potřebujete zapisovat svoje myšlenky? Máte to podobně?

SaveSaveSaveSave

SaveSaveSaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

5

YOU MIGHT ALSO LIKE

LEAVE A COMMENT