Občas si o sobě myslím, že už o životě něco málo vím. Pomalu možná přicházím na svůj vlastní životní směr, který stále více zjednodušuju a snažím se ukrojit všechno, co se mi zdá nevýznamné a nedůležité. Povídám si o životě s rodinou, s kamarádkou, a často zacházíme do hloubek a dálek všech možných témat. Občas i ty praktické věci dovedeme zabalit do filozofických oblaků. Na základě vlastních zkušeností dokážu potom mluvit o svém životě, jako kdybych to předčítala v knize. Dokážu o tom i psát. Říkám tomu blog. 

Ta témata jako kdyby se sama nabízela, vidím je všude kolem sebe, prožívám je; zkrátka dovedu mluvit o životě docela s přehledem. Čtu knihy o životě, o jednoduchosti, o smyslu. Říkám věci jako: „jsme moc konzumní“, „v tomhle nevidím žádný smysl“, „chci zjednodušit svůj svět“, „chci žít tak a takhle“.

A potom stojím na úpatí hory v Laosu. Uprostřed několika stavení z rákosů a s plechovými střechami. Lidé jsou zalezlí uvnitř, protože nemají náladu potkat dvě holky, co cestují po vesnicích s průvodcem. Tři malí kluci se nám smějí, chichotají se a schovávají se před námi. Fotit se nechtějí.

Dýchne na mě ta skutečná jednoduchost, která v sobě skrývá dřinu a hořkost skutečného života.

Stojím na vesnici etnické skupiny Khmhu. Jako jedna ze 49 etnických skupin Laosu se stále drží svého tradičního způsobu života.

V hlavě mi běhají věci, o kterých doma přemýšlím. Uvědomuju si všechny dosavadní hovory o životě, o smyslu a o významu našeho bytí.

„Chci zjednodušit svůj svět“, „chci žít tak a takhle“, myšlenky kolem mě běhají, tohle už jsem někde slyšela…

Až tady ale vidím, co skutečně znamená jednoduchost. Ta skutečná jednoduchost existující pouze vedle té tíhy života — můj vlastní pokus o jednoduchý život se mi najednou zdá jako obrovský kus egoistické malichernosti, kterou se jen snažím zakrýt svoji touhu po jakémkoli smyslu, nebo čemkoli, co by zaměstnalo moji nezaneprázdněnou hlavu a tělo plné energie.

Stojím na pevně udusané hlíně, kousek vedle mě spí velké tlusté prase pod jedním z domků a já si uvědomím dvě věci:

  1. To prase nemá žádnou šanci vylézt ven,
  2. O životě nevím vůbec nic.
2

YOU MIGHT ALSO LIKE

LEAVE A COMMENT