15: záhada jednoho citátu

  • Kvě 20, 2018

Pokaždé, když najdu nějaký zajímavý úryvek z knihy nebo kdykoli najdu na internetu nějaký citát, snažím se zajít trošku hlouběji. Nenechat se pouze zlákat pěknými slovy a ukončit to s tím, že si citát někam zapíšu a víckrát se k němu třeba už ani nevrátím. Tímto způsobem poté nacházím daleko více, než jsem našla v citátu na začátku: nacházím zajímavé autory, knihy, myšlenky a inspiraci. Právě proto jsem ani u tohoto citátu neskončila, protože to byl právě tento citát, ve kterém jsem našla přesně to, co jsem v poslední době cítila a o čem jsem přemýšlela. Občas některé myšlenky a nápady nedokážu vložit do slov a vět (nejsem spisovatel, jen obyčejný smrtelník). Jsou to potom tyhle citáty, citace a úryvky z knih, které dokážou spojit slova tak přesně a dokonale, že mi nezbývá nic jiného, než si je tak trochu přisvojit – zapsat do svého zápisníku, začít hlouběji bádat, spojit citát s něčím dalším, a nakonec napsat článek na blog, nebo z toho vytvořit osobní projekt inspirativních dopisů.

A tak jsem začala pátrat i po tomto citátu: našla jsem autora a našla jsem jeho knihu, ze které měl být právě tento citát. Knihu jsem si koupila, v Kindlu si během čtení zvýraznila celkem 126 dalších myšlenek. Nebylo to zrovna odpočinkové čtení, ale o to více zajímavé a přínosné. Upřímně jsem ale celou tu dobu tiše čekala, až se mi před očima zjeví ten onen citát: jeho přesné znění, černé na bílém, 210 znaků. Jenže to se nestalo. Já ten citát v té knize, 251 stran, nenašla.

Zápletka je možná vcelku jednoduchá: moje vydání je o něco starší, než novější vydání o tři roky později – je možné, že právě v tom bude schovaná tato záhadaztraceného citátu? Upřímně mě to vcelku znervózňuje, protože nechci předávat myšlenky, které nejsou doslovně v knize, ze které čerpám inspiraci pro celý koncept štěstí, o kterém píšu tyto dopisy. Nicméně novější vydání knihy si pro lepší pocit a potvrzení záhady kupovat nebudu. Nic nemění na tom, že jsem díky tomuto citátu našla knihu, která mi nakonec odpověděla na moje vnitřní nejistoty a pochybnosti. Díky tomu jedinému citátu – a díky celé této knize (a díky mnoho dalším věcem) – to naše lidské štěstí dokážu chápat více komplexněji a uceleně. Wholenessotevřenostkomplexnost, jakkoli to nazveme, je možná ten nejrozumnější způsob, jak na to štěstí nahlížet.

Na ten citát my zde pro dnešek už nezbývá místo. Škoda – tak třeba příště.

Dnes píšu pro Tebe
& Všem

Žaneta

0

YOU MIGHT ALSO LIKE