11: dvě slova

  • Dub 15, 2018

Na tento rok jsem si zadala dvě slova, kterým se budu věnovat, která budu zkoumat, budu o nich přemýšlet a budu o nich psát. Budou to právě tato dvě slova, která se budou objevovat na mém blogu a v dopisech.

Prvním slovem je balanc. Slovo balanc pro mě znamená AKCI směrem k osobní rovnováze s dnešním světem moderních technologií. Nikdy dříve nebyla nutnější potřeba si uvědomit přítomnost sociálních sítí a technologií, které naše vnitřní světy neustále vyvádí z rovnováhy. Není tomu tak dávno, kdy jsem já sama na sobě pociťovala negativní vlivy způsobené mojí dobrovolnou aktivitou na sociálních aplikacích. Prožila jsem dlouhé období, kdy jsem se nedokázala plně soustředit na sebe a na svoji kreativní činnost. Teprve nedávno jsem si uvědomila, že je to téma, které je mi velmi blízké a kterému chci věnovat svůj čas a část mého blogu. Plním tak jeden z prvních bodů, jak zlepšit naše soužití v době digitálních technologií: zvyšovat povědomí lidí o tomto tématu a zahájit společnou konverzaci.

S tím druhým slovem je to trošku složitější. To slovo znám pouze v angličtině, kdy dokonale vyjadřuje to, o co mi vlastně jde. Problém je v tom, že stále nevím, jak přesně to slovo přeložit do češtiny a zda vůbec. To původní slovo v angličtině je wholeness. Téma wholeness představil autor Hugh Mackay ve své knize The Good Life. Autor v knize vystupuje proti konceptu štěstí jako výchozí pozice našeho bytí. Nicméně právě tak se to učíme již od dětství a poslední dobou pociťuji ohromný tlak ze strany společnosti být za každou cenu pozitivní a šťastný. Nemohu si pomoci, ale neustále tak sebe tlačím tímto směrem. A tak žili na zámku šťastně až do smrti. Hugh Mackay by rád slovo štěstí nahradil právě slovem wholeness; česky úplnost, celistvost, komplexnost. S překladem jsem se nakonec radila s kamarádkami ze školy, které se více zabývají překlady: napadlo nás několik výrazů, které v sobě zahrnují původní význam slova, ale stále se nedokážu rozhodnout pro ten jeden jediný.

Dvě slova. Moc mě to zatím baví. Vytvořila jsem si takovou vůdčí myšlenku pro rok 2018 (a možná i dál). Tato vize mě navíc neustále nutí k tomu, abych byla kreativní. Pobízí mě psát pravidelně a dává mi nějaký kreativní směr, kterého se mohu držet. Jsem moc ráda, že vy všichni můžete být u toho. Navíc ve sdílení samotného procesu, namísto sdílení hotového dokonalého výsledku, nacházím velkou inspiraci a sílu, i za tu cenu, jak moc zranitelně se přitom občas cítím.
 

Dnes píšu pro Tebe
& Všem

Žaneta

0

YOU MIGHT ALSO LIKE