08: nelituj, člověče

  • Bře 25, 2018

Nedávno jsem s trochou námahy dočetla jednu chytrou knihu. Chytrou knihou myslím právě takovou knihu, která bývá zařazena v poličce: motivační knihy, témata osobního rozvoje, sebeprobuzení nebo nějaké jiné sebezařízení či seřízení… Když jsem už knihu chtěla odložit a přestat číst (protože to bylo jenom nekonečné zaujetí autora svou vlastní dokonalostí, ve které se utápěl a čvachtal), autor mě najednou upoutal myšlenkou, že bychom měli denně žít právě tak, abychom si řekli těsně před svojí smrtí —

udělal jsem, co jsem mohl
nelituji
absolutně
vůbec
ničeho
ve svém životě.

Tato myšlenka nás má motivovat k ještě plnějšímu životu, k tomu, abychom maximálně naplnili každý den. Je to pěkný citát, mohla bych ho lajknout na Facebooku, ale upřímně: opravdu se už nyní mám bát toho, co se stane či nestane v budoucnu a hned vzápětí toho litovat? Při čtení mně najednou připadalo nesmyslné toužit po takovém dokonalém životě, ve kterém neexistuje nic, čeho bych litovala. Uvědomila jsem si, že litování ke mně patří, stejně tak jako strach, špatná nálada, neúspěch, selhání, bolest z rozchodu, hádka s rodiči. Jenže to jsou věci, o kterých se vlastně vůbec nemluví a nepíše se o nich v knihách. Je to obtížné, ale když jsem přijala svůj život s tím, že se rozhodně jednoho dne stane, že budu litovat některých věcí, jsem najednou o něco lehčí. Dívám se na svůj život o něco jednodušeji a moje budoucnost se mi tím více otevírá. Vím totiž, že od této chvíle mohu všechno, co přijde, přijmout snadněji.

A tak si tuhle radu z knihy nepřikládám k srdci. Tohle není to, podle čeho bych chtěla žít. Dokázat se vyrovnat se všemi pozitivními, ale i negativními věcmi, které přijdou — v tom vidím daleko více síly, než ze strachu z budoucího litování už nyní zažívat stresující tlak a všechny události dělit do škatulek: budu litovat/nebudu litovat. Ne všechno, co čtu v těchto chytrých knihách, je pravdivé a správné pro všechny a rozhodně to není vždy ten jediný a nejsprávnější způsob, jak najít své vlastní štěstí. Možná se tu a tam necháváme až moc unášet touhou po dokonalosti — musím si to připomínat pokaždé, kdy se znovu přiblížím k poličce chytrých knih v knihkupectví.

 

Dnes píšu pro Tebe
& Všem

Žaneta

0

YOU MIGHT ALSO LIKE