I dnes bych chtěla svého daemona, jsem přesně takový člověk: miluju zvířata i tu představu magického propojení mezi člověkem a zvířetem. Jako malá jsem si hodně hrála buď na to, že mám psa, se kterým mohu komunikovat na úrovni našich myšlenek, nebo na to, že já sama jsem pes (tepláky se hodí proti popáleným kolenům). Vlastně jsem si už jako malá vytvořila svého imaginárního daemona, jenom jsem o tom ještě nevěděla. Tenkrát jsem totiž neznala příběh Northern Lights (Golden Compass, by Philip Pullman).


Teď mě to tak moc mrzí! Pamatuju si den, to už bylo dávno po tomto hracím období, kdy jsem viděla film natočený dle knižní předlohy. Ten příběh se mi zalíbil hned v první minutě, protože mě ihned přenesl do mé dětské fantasie. Ještě dnes se ale dokážu dívat na takové fantasy příběhy, stále mi buší srdce a ano, jak jsem psala, stále chci mít svého vlastního daemona: představuju si ryse nebo chrta, ale člověk si svého daemona nevybírá. Je to vlastně ještě mnohem komplikovanější.

Daemon je zvířecí „polovina“ člověka. Tenhle daemon sdílí se svým člověkem myšlenky a pocity, společně zažívají radost, lásku, smích, ale také bolest a strach. Pokud člověk zemře, zemře i daemon, a naopak. Daemon a člověk se od sebe nemohou oddělit a větší vzdálenost mezi nimi jim způsobuje neskutečnou bolest a úzkost: “Everyone tested it when they were growing up: seeing how far they could pull apart, coming back with intense relief.”

Daemoni jsou zpravidla ta zvířata, která mohou snadno člověka všude následovat a být mu neustále po boku. Do dospělosti mohou daemoni měnit svoji podobu: kočka, pes, havran, opice, holub nebo myš, cokoli. Ale když dítě dospěje, jeho daemon se nadobro usadí v jedné jediné podobě — a to podle charakteru člověka. Jak se můžeme dočíst v příběhu, byli zde pyšní mladí muži, kteří si přáli pro svého daemona podobu lva nebo tygra, ale nakonec se jejich daemon usadil v podobě zajíce nebo myši. Svůj skutečný charakter totiž nelze nijak zakrýt.

A potom je tady Lyra, achjo, Lyra! Tu malou nezbednou, chytrou, paličatou a nebojácnou holku prostě musíte milovat. A tak jsem se po tak dlouhé době, kdy jsem viděla film a netušila o knize, začetla tak hluboce, že se tahle série (tři knihy) asi stane jednou z těch mých srdcových. Myslím, že tyhle knihy jsou skvělé i pro ty, kteří čtou rádi v angličtině, doporučuju určitě originál.

Takže čtu Northern Lights a zpozorovala jsem na sobě jednu menší změnu. Kdybych knihu četla před pár lety, řekněme v jedenácti, ve třinácti letech, chtěla bych být jako tahle malá hrdinka a sama zažívat taková dobrodružství. Jasně, i dnes chci být jako Lyra, ale párkrát jsem nachytala samu sebe, jak si pod Lyrou představuju někoho úplně jiného.

A tak poprvé v životě vidím v literární postavě někoho jiného než sebe. Vidím v Lyře svoji budoucí dceru.

— Znamená to snad, že jsem nadobro dospěla? trošku mě z toho píchlo u srdce…

některé děti i s jejich daemony najdete v portfoliu

SaveSave

SaveSaveSaveSaveSaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

5

YOU MIGHT ALSO LIKE