Browsing Category

DOPISY

  • 14: štěstí nefunguje samostatně

    Kvě 6, 2018

    Štěstí nefunguje samostatně. Štěstí nefunguje pouze jako ty pozitivní šťastné chvíle. Moje vlastní osobní deníky jsou toho skvělým důkazem. Deníky si píšu už několik let. Vlastně pro mě neexistuje období, kdy bych u sebe neměla žádný zápisník či deník. Začalo to zápisníčky v dětství, kdy jsem si tam čmárala svoje vlastní podpisy, lepila obrázky a kreslila srdíčka.

  • 13: naše vzájemná odlišnost

    Dub 29, 2018

    Ne vždy je pro mě zcela jednoduché sdílet subjektivní úvahy a příběhy. Uvědomuju si, že pro ostatní mohou znamenat naprosto odlišné věci. Tyto pocity potom v sobě nosím, když pracuju na nějakém osobním textu na blog: Tohle je ale pouze můj úhel pohledu. To jsou moje vlastní pocity. Má nějaký smysl tohle všechno sdílet? Nemám to vzdát?

  • 12: bouřkové mraky

    Dub 23, 2018

    Vzpomínky z Laosu si postupně zaznamenávám každý týden: složka fotek a poznámky v zápisníku. Dvacet týdnů jsem si takhle dokumentovala momenty, místa a věci, které nechci zapomenout. Tedy až na poslední dva týdny, kdy jsem si pro svůj dokument nezaznamenala skoro nic. Minulé dva týdny jsem totiž prožila tak nějak obyčejně, nudně, padl na mě splín. Nic jsem nevytvořila, nechtělo se mi psát a nenacházela jsem žádnou inspiraci.

  • 11: dvě slova

    Dub 15, 2018

    Na tento rok jsem si zadala dvě slova, kterým se budu věnovat, která budu zkoumat, budu o nich přemýšlet a budu o nich psát. Budou to právě tato dvě slova, která se budou objevovat na mém blogu a v dopisech.

  • 10: nuda

    Dub 8, 2018

    Pokud budeme mluvit o štěstí a spokojenosti v životě, budeme muset mluvit i o dětství. Nedávno jsem si vytvořila seznam největších darů mého dětství. To jsou právě takové věci, bez kterých bych, si myslím, dnes nebyla taková, jaká jsem. Prvním bodem tohoto seznamu je nuda. Nudu totiž považuji za to nejlepší, co se mi v dětství přihodilo.

  • neutuchající chuť vidět to skutečné

    Dub 4, 2018

    Všechno kolem je jako sen. Jako kdybych se teprve dostávala do toho pravého skutečného spánku, kde si budu moci prožít i já ten svůj vlastní. Zažívám nádherné období, protože mnoho z těch, které znám, právě do takových snů vstupují. V ohromení to kolem sebe pozoruju. Všechno mě to prostě pohlcuje tak, že občas nestíhám pravidelně dýchat.

  • 09: slepý bod na mapě

    Dub 1, 2018

    Od toho experimentu s deníkem jsem se začala zajímat, proč jsem šťastná a proč většinou zase tolik ne. Začala jsem přemýšlet, co vlastně znamená „štěstí“. Začala jsem číst různé knihy: od psychologie až po ty motivační. Hledala jsem svoje vlastní štěstí právě v těchto knihách. Nabyla jsem dojmu, že své štěstí musím nějak najít a mapu s vyznačenou cestou získám právě v těchto knihách. Nutilo mě to přečíst ještě více knih, ještě více to všechno důkladně prozkoumávat.

  • 08: nelituj, člověče

    Bře 25, 2018

    A tak si tuhle radu z knihy nepřikládám k srdci. Tohle není to, podle čeho bych chtěla žít. Dokázat se vyrovnat se všemi pozitivními, ale i negativními věcmi, které přijdou — v tom vidím daleko více síly, než ze strachu z budoucího litování už nyní zažívat stresující tlak a všechny události dělit do škatulek: budu litovat/nebudu litovat.

  • 07: šlehačka

    Bře 18, 2018

    Jak hledám v životě smysl?
    Nejspíš stejně jako všichni ostatní jsem se naučila hledat svůj smysl ve vzdělání, v práci, v kreativních činnostech, ve vztahu, v (budoucích) dětech, v rodině, ale také v nějakém osobním úspěchu (focení, psaní, blog, realizace svých snů) a v materiálech (pěkné oblečení, knihy, nový počítač, foťák, dům). Takhle nějak hledám v životě smysl.

  • 06: strachu přímou čarou vstříc

    Bře 11, 2018

    Dodnes své intuici nevěřím a mám strach. Chtěla bych tomu psaní nepřikládat takovou váhu, chtěla bych to ignorovat a jako hlupák nad možností chyb ani neuvažovat. Ale nenechám si strachem tuto radost vzít. Snažím se přestat věřit tomu, že tady nějaké takové pravidlo je. Snažím se na to zapomenout a dělat si to, co mě naplňuje. Boj s tímto strachem aktivně podporuji tak, že svoje psaní veřejně sdílím.