16: wholeness

Občas zapomínám myslet na to, že i když mám zrovna špatný den – stále to může znamenat, že i ten je součástí něčeho většího a důležitějšího. Všem chmurám a splínům se proto mohu v takových dnech plně otevřít, bez přemýšlení o tom, co bude následovat. V takových dnech je ale daleko složitější myslet na tuhle komplexnost, která je součástí mé vnitřní spokojenosti. Ve dnech splínů znovu a znovu zapomínám, že i když v sobě nosím negativní energii – i ta nakonec přispívá k mojí spokojenosti. A každý smutek, zklamání či selhání je nedílnou součástí této komplexnosti. Zapomínám na to zatím pokaždé, kdykoli cítím, že převažuje smutek, a kdykoli nabývám pocitu, že dnes není můj šťastný den.

Mám pocit, jako kdybych právě na tuhle komplexnost teprve pomalu přicházela. Začínám ji objevovat a učím se tímto způsobem přemýšlet o své vlastní spokojenosti, o štěstí a otevřenosti. Učím se takhle nahlížet na svoji spokojenost a přitom vím, že tato činnost nemá žádný finální cíl: spokojenost není dosažení nějakého určitého bodu, není to splnění úkolu; spokojenost je proces, který v sobě zahrnuje úplně všechno. Spokojenost je naše schopnost být otevřený a nezapomínat na to, že i špatný den se počítá.

Následující citát mě dovedl na cestu, po které jsem se vydala: přemýšlení o tom, co pro mě znamená spokojenost a psaní pravidelných kontemplací o štěstí.

Tahle slova ve mně probudila touhu psát svoje vlastní – abych nezapomínala.

I actually attack the concept of happiness. The idea that – I don’t mind people being happy – but the idea that everything we do is part of the pursuit of happiness seems to me a really dangerous idea and has led to a contemporary disease in Western society, which is fear of sadness.
It’s a really odd thing that we’re now seeing people saying “write down 3 things that made you happy today before you go to sleep”, and “cheer up” and “happiness is our birthright” and so on. We’re kind of teaching our kids that happiness is the default position – it’s rubbish.
Wholeness is what we ought to be striving for and part of that is sadness, disappointment, frustration, failure; all of those things which make us who we are.
Happiness and victory and fulfillment are nice little things that also happen to us, but they don’t teach us much. Everyone says we grow through pain and then as soon as they experience pain they say “Quick! Move on! Cheer up!
I’d like just for a year to have a moratorium on the word “happiness” and to replace it with the word “wholeness”.
Ask yourself “is this contributing to my wholeness?” and if you’re having a bad day, it is.
– Hugh Mackay

(volný překlad do češtiny zde)

 

Dnes píšu pro Tebe
& Všem

Žaneta