8 způsobů jak být šťastný, 7 kroků ke spokojenosti a 15 dinosaurů

  • Bře 29, 2018

— Jako kdyby to byly pohádky, říká si občas pro sebe paní Stegosaurová.

Něco jako pohádka na dobrou noc. Nebo spíš pohádka na uklidnění. Občas si je potřebuje všechny přečíst. Uklidní jí to, protože hned zjistí, jakými způsoby nakonec najde to své vysněné štěstí, jaké myšlenky ji dovedou ke spokojenosti a jak se naplnit optimismem.

Teprve nedávno si ale uvědomila, že jsou tyhle rady a texty možná jenom nějaké nálepky. Jako takové ty malinké barevné náplasti, určené pro děti. Třeba ty s dinosaury. Jsou hodně barevné, docela nekvalitní, ale dobře zaplácnou místo úrazu. Takže účinné.

— Neboj, já ti to zalepím tyranosaurem, v duchu se tomu směje, když dětem ošetřuje různé škrábance a odřeniny.

Přitom si ona sama lepí právě těmi s dinosaury její vlastní rány. Bolístky na duši. Někdy jsou jenom malé, nepatrné. Ostatní dny o něco závažnější. Jedna malá náplast na jednu malou bolístku. Jeden dinosaurus za druhým.

— Nebudu se přeci chovat jako ten můj malý uplakánek, kterého jsem musela zrovna dneska ráno tahat do školky v breku a před ostatními to nějak rychle skrýt. Nechci dělat přede všema takové divadlo. Akorát bych tím na sebe jenom upozornila. Dneska i tak, zase není můj šťastný den.

Tyhle pohádky paní Stegosaurové nakonec dávají pocit, že pro své štěstí něco dělá. Protože se zdá, že ty špatné věci stále neodchází, jako kdyby se snad nedaly zalepit už napořád. To proto si pro vlastní spokojenost přečte deset důvodů, proč cítí úzkost a jak bojovat s melancholií v pěti bodech

— jako kdyby nebyla součástí
naší existence
jako kdybychom se jí museli ihned
zbavit
navždy zalepit
odstranit
tiše a rychle
nadobro.

S takovou dinosaurovou náplastí potom chodí po městě s hrůzostrašným strachem, že si té směšnosti někdo přece jen všimne a ona to bude muset všechno přiznat.

— Proboha, paní Stegosaurová, co to máte na tom čele za náplast? Vždyť včera jste říkala, jak se máte úžasně!

Nic z toho se ale naštěstí nestane. Nestane se to díky ostatním lidem: stejně zahloubaným do sebe.

— Naštěstí se o moje vnitřní bolístky na duši ve skutečnosti vůbec nikdo nestará, oddechne si.

Nikdo si nevšiml její náplasti. Vlastně, nikdy si nevšimnou. Všechny dál plně zaměstnávají jejich vlastní šrámy a oděrky.

Večer před spaním si po tak dlouhém a náročném dni ještě něco takového přečte. Pod náplastí už má zapocené čelo a to lepidlo prostě nejde vymýt. 8 důvodů proč se mít rád. Na uklidnění. Tiše vysloví přání, aby usnula stejně hladce jako její dvě děti, spokojeně spící ve vedlejším pokoji. A v tom si vzpomene: jedno z dětí má skutečně zalepené kolínko, ráno přeci zakoplo o patník před školkou. To bylo řevu kvůli malému škrábanci. Hned po návratu domů to kolínko ještě znovu přelepila.

— Neboj, jenom ti to znovu přelepím a přestane to bolet, slibuju.

Asi centimetrový škrábanec přelepila obyčejnou náplastí.
Ty s dinosaury nedávno došly.

11 iluzí v životě, které si neuvědomujete
7 kroků k novému začátku
10 věcí, co musíte udělat, abyste byli šťastní
8 důvodů, proč se mít rád
10 způsobů, jak zlepšit svůj život
7 nejdůležitějších myšlenek pro vlastní spokojenost
5 důvodů proč nejste ve vztahu šťastní a jak to změnit
10 rad, jak se odpojit ze sítě
7 způsobů, jak se naplnit optimismem

Chvíli jsem se tímto tématem zabývala: načítala jsem podobné články, zjišťovala, kde se takové články nejčastěji objevují, proč jsou tak oblíbené a na facebooku tak sdílené a populární, jakým způsobem nás ovlivňují, proč se vlastně píší a kdo je píše. Je důležité se trošku podívat, co se za tím skrývá a teprve potom se nechat ovlivnit.

Zjistila jsem, že ne vždy je podstata těchto článků naše křehké štěstí. Občas je to spíše touha po našem drahocenném času. Občas je za tím více obchodu než upřímnosti. Občas jde více o inzerci vedle textu než o důležitém poslání v textu.

Četla jsem mnoho článků o tom, jak psát takové články, aby byly úspěšné. Články, jak psát články. Kurzy o tom, jak radit lidem. Rady lidem o radách lidem. Přesné postupy, jak zaujmout. A strategie, jak získat více čtenářů. Radí, jak psát pohádky, které zaručeně zafungují. To většinou znamená: bude je chtít přečíst mnoho lidí. Jenom výjimečně to znamená: lidé budou po přečtení šťastní.

Jedno z hlavních doporučení je psaní seznamů: důvody, způsoby, kroky, věci, myšlenky, postup. Seznamy nás přitahují. Rádi je čteme. My ty seznamy prý přímo milujeme. Dělá nám to dobře. Nicméně, kolik bodů ideálně zvolit je otázka různých názorů a dosti se o tom polemizuje.

A tak všichni čteme stejných osm
způsobů jak být šťastný
přesto, že na světě není stejných bytostí.

My všichni chceme být šťastní. To je stálá pravda. Ale budeme spokojení díky takovým návodům? Nebo to jsou opravdu nálepky, které nám přinesou pokaždé jenom malý moment uspokojení? Nevedou pouze k pocitům zdánlivého štěstí? A je opravdu nutné ty negativní věci zamaskovat a odstranit? Co když je v životě daleko důležitější schopnost zvládat nedokonalosti, než za každou cenu směřovat k pozitivním věcem? Dokázat prožít a překonat negativní věci, nebo je odmítnout a zalepit?

Na to si už musí odpovědět každý sám.

Jedno je ale jisté: my všichni si v sobě nosíme kousky paní Stegosaurové.

SaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSaveSaveSaveSaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

6

YOU MIGHT ALSO LIKE

  1. Odpovědět

    Jasněnka

    30/03/2018

    Krásně napsané a tolik pravdivé. Kolik takových seznamů jsem přečetla a kolik dinosaurových náplastí nosím… Děkuju.

LEAVE A COMMENT