04: živý experiment

Musím se k něčemu přiznat: jsem přecitlivělá a hodně přemýšlím. Nevím, zda mi jsou tyto dvě vlastnosti více k užitku či ke škodě. Moje přecitlivělost mi nedovoluje některé události přehlížet a ignorovat. Moje přemýšlivá povaha mi zase občas nedovoluje mít nadhled a čistou hlavu. Jsem citlivá a nedokážu prostě opomíjet společenské vlivy a vlivy sociálních sítí.

Mnohdy se mě dotýkají věci, které se mnou nesouvisí. Bojuji se svým vlastním egem a snažím se rozpoznat své pocity. Často jsou to pocity, které v sobě mít nechci: podceňování svých schopností, negativní postoj vůči tomu, jak vypadám a jaká jsem, snaha dohnat ostatní, závist nebo netrpělivost. Občas se v tom ztrácím.

Moje přemýšlívá povaha potom dokáže dlouho uvažovat nad tím, co je opravdu důležité a o tom, kolik autenticity ztrácím tím, že jsem dobrovolně součástí toho shonu mé generace. Poté pokaždé přemýšlím o tom, co mě dělá šťastnou. Šťastnou v tom nejvíce surovém smyslu slova, nemyslím tím to, že se cítím skvěle, když mám zrovna něco úžasného, co bych mohla vložit na facebook, myslím tím to skutečné štěstí. Štěstí jako základní životní potřeba. Přemýšlím, jako kdybych byla malé dítě, které ještě navíc existuje v dospěláckém divokém světě, kde musí navíc poznat pravidla této společenské hry.

Přecitlivělost a přemýšlivost mi ale dává možnost toto prozkoumávat. Jsem jako svůj vlastní živý experiment: zkoumám své pocity, zkoumám na sobě vlivy komunikace, vlivy druhých a samozřejmě vlivy toho dalšího světa – světa na displejích.

Musím se přiznat ještě k další věci: možná zkoumám i tebe. A vás všechny. Pozorovat svět a lidi v něm je totiž vlastnost, která nakonec vzešla z toho, že dokážu být citlivá ke svému okolí a dokážu o tom hluboce přemýšlet.

Zatím jsem ale zjistila jenom velmi málo věcí.

Dnes píšu pro Tebe
& Všem

Žaneta